Proč lásce neprospívá, když neumíme říkat NE?

Milí přátelé,

ráda bych se s Vámi podělila o vědomí toho, jak důležité je umět říkat NE – nastavovat jasné hranice. I těm nejbližším, které máme nejradši.

Povím Vám příběh o Marušce a Jirkovi…

Představme si Marušku, hodnou holku se srdcem na dlani. Miluje Jirku, miluje ho tak moc, že pro něj udělá cokoli. Věnuje mu čas, i když by chtěla zrovna dělat něco jiného, vaří mu stále večeře, přestože by někdy mohl i sám.  Plní mu vše, co mu na očích vidí.

Udělá pro něj cokoli. To je přece láska.

Jirka má Marušku upřímně rád, jejich vztah si užívá. I to, co pro něj Maruška dělá. Občas je ale i nepříjemný a někdy používá i hrubá slova. I tak se má jako v bavlnce, má od Marušky tolik pozornosti. Maruška za něj udělá tolik věcí a zároveň ji stačí od něj toho čím dál méně. Zjistil, že stačí být jen trochu nepříjemný a Maruška se snaží ještě více a vše za něj udělá.

Ale Maruška ho natolik miluje, nemůže se přece na něj zlobit. Udělá pro něj cokoli. A ona umí vydržet i nepříjemnosti.

Ale brzy to Jirku přestává těšit.  Proč má někdy pocit, že i přes ty líbezné úsměvy, chlácholivý hlas, je mezi nimi nějak méně lásky?

A proč má Maruška pocit, že jí někdy při úsměvech na Jirku tuhne tvář? Proč se cítí tak vnitřně prázdná? Proč už se netěší na další den, i když bude s Jirkou?

Protože zmizela upřímnost. Ani jeden si nepřiznal, že z touhy po krásném vztahu nechtěli vnímat, že  jim na druhém něco vadí, že jim nějaké chování nesedí nebo dokonce zraňuje. Že se na druhého zlobí.

To přece do jejich lásky nepatří.

Marušce stále nic „nevadí“, vše zkousne, vše udělá. Ale zmizela jí radost ze života, spolu s tolika činostmi, které kvůli Jirkovi už nedělá.  Přestože jí o to ani nežádal.

A stále si nechce přiznat, že svoji laskavost k Jirkovi už dlouho jen předstírá. Tváří se a chová mile, ale její oči jsou studené a srdce uzavřené.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

PROČ? PROTOŽE UŽ JÍ TOHO TOLIK CHYBÍ, TOLIK JI TOHO ZRAŇUJE.  PROTOŽE SE NESTARÁ O SVÉ HRANICE, NEŘÍKÁ JIRKOVI JASNÉ NE.

Neříká co jí vadí a co si přeje. Nechrání svůj prostor, svůj čas pro své věci. Nechrání sebe.

A takto nelze udržet své srdce otevřené, ať chceme nebo ne, uzavřeme ho. A z uzavřeného srdce láska neplyne. Už zůstane jen slušnost a naučený milý způsob chování. V tom lepším případě.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

A Jirka? Ten se stává nepříjemným, vzteká se čím dál více a  neví proč. A své srdce nevědomě uzavírá také.

Ve skutečnosti mu v tak „milém“ vztahu chybí LÁSKA. Láska bez hranic přestala proudit.

A potom Jirka potká Ester. Cítí její srdce, skutečnou lásku, která opravdu proudí. Najednou ji zase cítí. A naplno si uvědomí, jak je to s Maruškou už dávno mrtvé. S Ester je to jiné. Je to živé, skutečné. Ester je živel, ale navíc s ním mluví upřímně, narovinu a otevřeně.

Jirka si začíná uvědomovat, že ne všechno jeho chování je fajn. Ester se umí silně ohradit a on musí chtě nechtě sám sobě přiznat, že má Ester pravdu. Sděluje mu upřímně své pocity z některého jeho chování  a on s ní cítí a chce se to naučit jinak. Hledá způsoby jak se chovat a vyjadřovat lépe a nachází je. Ester mu často i pomůže.

A tak se Jirka zamiluje, zamiluje se do Ester. A učí se s ní jiné komunikaci, nový způsob jednání s lidmi. V práci, s přáteli. A vnímá, že to teď vše tak nějak lépe funguje.

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Jirka už není s Maruškou, rozešel se s ní. Už mu to nedávalo smysl. Nebylo jednoduché opustit tak „hodnou“ holku. Dlouho si to vyčítal. Ale stejně čím dál více chápal, že potřeboval více. Více upřímnosti, opravdovosti, více lásky. Pochopil, že Marušce chyběla láska k sobě, respekt k sobě. Díky tomu k němu nebyla upřímná, nechránila to své a nemohla takto milovat ani jeho. A on bez její upřímnosti nebyl nucen růst, měnit se, zlepšovat se.  A z toho stání na místě se nudil a přicházel i vztek.

HRANICE JSOU DŮLEŽITÉ – nejen že chráníme sebe a své zájmy, ale také upřímně reagujeme na chování partnera. Ukazujeme tím, že některé jeho chování není vhodné, přestože je na něj třeba už dlouho zvyklý a nikdy o něm nepřemýšlel.

Díky našemu jasnému NE má partner jasný impuls si to uvědomit a něco změnit. Díky tomu se učí a roste.

To samé platí i pro nás.

A tak k sobě buďme upřímní, MILUJME A VNÍMEJME HODNOTU DRUHÉHO  i přes jeho chyby a věřme, že díky našim laskavým, ale jasným NE může a bude růst.

A navíc nás bude i respektovat.

Hodně lásky nám všem přeje Klára